RABŠTEJN  -  JANSKÁ   

Podzemní letecká továrna z II. svět. války v Janské

u České  Kamenice

Historie

Přádelny: Název Rabštejn pochází z německého Rabe (havran) a Stein (skála) – Havraní skála.

Ve 2. polovině 19. století zde českokamenický rodák a podnikatel Franz Preidl postavil postupně 3 přádelny bavlny, které úspěšně prosperovaly. Zaměstnával zde až 1 000 lidí. Po 1.svět. válce a celosvětové krizi začala však textilní výroba v Rabštejnských továrnách upadat a koncem 30. let minulého století zde zanikla úplně.

II. svět. válka: V roce 1942 německá firma Wesserflugzeugbau Bremen (WFG) zabývající se zbrojní výrobou využila areálu bývalých přádelen a přestěhovala část své výroby právě do rabštejnského údolí.

Vyráběla zde křídla a zařízení pro bombardéry Junkers a točené díly pro motory Messerschmit, FW, vrtulníky FA 223, letecké kanony a další.

V údolí byly pak postaveny  montážní haly. Celkem pro WFG  pracovalo na 5 500 lidí z 21. národností světa. Jednalo se  o totálně nasazené dělníky, kmenové zaměstnance říšské Němce,  zajaté letce a vězně KT Rabštejn.  V okolí bylo zřízeno cca 34 pracovních táborů -  2 zajatecké tábory, tábor Nové brémy pro kmenové zaměstnance Fa WFG a koncentrační tábor Rabštejn.

KT – pobočka KT Flossenburg byl zřízen v  srpnu 1944  a vězni tohoto tábora začali s ražbou podzemních štol ve skalních masívech v rabštejnském údolí, kam chtěli Němci přesunout část výroby.

Za pouhých 8 měsíců (!) – konec války 9.5.1945- vězni za nelidských a krutých podmínek vyrazili přes 17 500 m2 štol v celkové délce cca 4,5km.

Po válce převzala objekty čs. armáda a využívala je pro skladování ženijního materálu a v jednom z podzemních objektů zřídila sklady pohonných hmot – rezervy pro Varšavskou smlouvu.

V roce 2002 armáda předala tyto objekty  obci Janská a městu Česká Kamenice

a v témže roce  vzniklo Občanské sdružení Rabštejn, které zde zřídilo expozici

mapující historii rabštejnského údolí.  

Letecké katastrofy

Na děčínsku došlo od 2. světové války k několika leteckým katastrofám - včetně nejznámějšímu neštěstí jugoslávského letadla JAT-DC9 v roce 1972.

Část expozice je věnována i těmto událostem.